Recenzi pro Vás napsala Leona Šťávová (autorka kníh Nezlob! a Nechte toho! - https://www.facebook.com/Nezlob-107200967487230/)
Ještě se mi asi nestalo, že bych vám chtěla doporučit knihu, ale nevěděla jak.
Už několik dní doma listuji Mapou mých pocitů. Autorkou je Bimba Landsmann, světově proslulá výtvarnice. Mimochodem se považuje za žákyni Štěpána Zavřela.
Nejvíc mě zaráží, že je kniha doporučená pro děti od 4 let. Mladší dceru (3,5 roku) kniha nezaujala vůbec. Starší (5,5 roku) jsem musela ke čtení hodně lákat. Ale když se nám podaří začíst, vydáme se podivuhodnou pouť společně s naším cestovatelem. Připlouváme na jednotlivá pobřeží a zkoumáme části ostrovů. Některé nám jsou známé, u jiných si představujeme, jak se na nich asi člověk cítí.
Nejedná se o knížku, kterou budete dětem číst řádek po řádku, a přitom si v hlavě sepisovat zítřejší nákupní seznam. Není v ní totiž žádný text, až na pár cedulí, nápisu na restauraci a menu z jídelního lístku. Dospělý musí zapojit fantazii, aby mohl dítěti představit svět pocitů ztvarněných v této knize.
Kniha má dítě provádět po cestě jeho vlastním nitrem. Místa na mapách představují různé emoce a stavy. Které jsou brilantně nazvané. Velký ostrov bušícího srdce, Letiště klamná představa nebo Dům sklopených očí. Umím si představit, jak s touto knihou pracují i teenageři nebo dospělí.
Hlavní hrdina putuje přes Zemi Naděje, Strachu, Znechucení, Radosti a Hněvu na Souostroví Studu. Pokračuje do Země Úžasu, Žárlivosti a Smutku, aby zakotvil na Ostrově Lásky.
V knize se střídají pravidelně velké mapy nové země s dvoustrannou obrázků seřazených v komiksovém stylu.